Baňkování
Baňkování je velmi stará metoda, která se už ve starověku používala jak v lázních, tak doma k potlačení bolesti pohybového aparátu a ke zmírnění potíží v útrobách našeho organismu.
Provádím suché baňkování, při kterém nedochází k porušení kůže. Ve skleněné baňce se pomocí hořícího smotku vaty vytvoří vakuum a baňka se následně přiloží na tělo. Vzniklým podtlakem se kůže nasaje do baňky, červené krvinky proniknou mimo stěny cév a tělo je nutné tuto oblast více prokrvit. Díky tomuto prokrvení dochází k aktivaci léčebných procesů a díky meridiánovým drahám a bodům, které máme na zádech působí tento proces přímo na vnitřní orgány. Baňka se nechává na místě 10 - 25 minut. V místech, kde byla baňka přiložena se velmi často objeví hematom, který sám odezní od 3 do 10 dnů. Čím je problém /blok/ v organismu větší, tím tmavší je hematom.
Mechanický účinek baňkování - tělo se hodně prokrví, velmi účinně uvolňuje spazmata svalů na zádech a harmonizuje proudění energie.
Reflexní účinek - ovlivňují se vnitřní orgány a zpětně bolestivá místa, která těmto orgánům odpovídají.
Metabolický účinek - zlepšuje se jak krevní, tak i lymfatický systém, z těla se lépe odplavují škodlivé látky.
Baňkování lze kombinovat s klasickou masáží. Již po prvním zákroku dochází k nečekané úlevě, což mohu potvrdit z vlastní zkušenosti. Baňkováni se může opakovat nejdříve po 3 až 4 dnech, kdy jsou odplaveny škodliviny z předešlé kůry. Je výbornou metodou při revmatismu, kdy se klouby lépe prokrví a zvýší se sekrece synoviální tekutiny. Dále se doporučuje při potížích lymfatického a hormonálního systému, při problémech s močovými a dýchacími cestami. Je to výborná detoxikace organismu.
Kdy baňkování nedoporučujeme - u trombóz, při zánětech žil, u rozsáhlých varixů, u otevřených ran, při hnisavých onemocněních, virózách, u nádorových onemocnění.
